Hra pěkně ubíhá, medoviny a jídla ubývá, ale tajemný host pořád nikde. Gariadon se baví, ale přesto se nedokáže uvolnit. Tolik touží po odpovědích. Navíc jeden z hosů hraje zjevně ještě jinou hru, než tu karetní…
Od 26. kapitoly vychází Gariadon na mém Patreonu za symbolický měsíční poplatek.
Kromě Gariadona tam najdete také milou malou fantasy / gay (friendly) komunitu a další bonusy.
Ukázka z 37. kapitoly:
Gariadon byl tak zabraný do sledování vodopádu z jižního okna, že si ani nevšiml, kdy k němu nový host přistoupil, ani kdy mu položil hřejivou snědou ruku na rameno. Uvědomil si jeho přítomnost až ve chvíli, kdy ucítil závan skořice a pižma a na svém uchu teplý dech.
„Nic si z toho nedělej, Gariadone, je to jen hra. Já jich prohrál už na tisíce, zvlášť s Fousem.“ Cizinec mluvil potichu, jen pro něj. Bylo mu to zvláštně příjemné, o to více, když ho Ron jemně objal zezadu kolem hrudi. Byl to takový ten typ, co působí drobně, ale je vlastně ve skutečnosti vysoký. Jako jeho dětský kamarád Borek. Na tomhle muži ale nic dětského nebylo. Snad jen ten veselý plamínek v jeho očích nebo zdánlivá bezstarostnost, s níž přistupoval ke hře.
Chcete číst víc? Přidejte se k ostatním předplatitelům a podpořte mou tvorbu na Patreonu!