Nějak se mi nechtělo navěky rozloučit se všemi postavami z povídek, protože některé z nich mám opravdu rád, a tak jsem použil jedno ze svých starších stvoření a s jeho pomocí se rozhodl přivádět sem tam nějakou tu postavu z povídky k pomyslnému ohništi. U ohniště se často lidé setkávají k odpočinku a aby si vyprávěli příběhy, a přesně to se děje i u ohniště v hlubokém lese, kam se čas od času podíváme. Jedná se o malé literární zastavení, takový odpočinkový „slovní obraz“, v němž můžeme klidně vydechnout a za praskání ohně si odpočinout. Najdete jej nově v sekci Povídky.
autor