Chata (autor: Tomik)

Auto zastavilo u chaty. Lesem chráněné místo v horách se má stát útočištěm několika mužů. Přátelé, spojeni stejným zájmem, vylézají z auta.

Dan, zapalující si cigaretu, hledí na ubykaci se zájmem nadrženého kocoura.

Adam, vytahuje kufr a hledá fotoaparát se stavivem, aby si zaznamenal příjezd na tak krásné místo.

Martin, krásný černovlasý mladík s dokonale tvarovanými brýlemi, hledí na oblohu. Západ slunce jim přináší romantickou předzvěst dnešního večera.

Jen Tadeáš utíká k prvnímu stromu, kde s velkou úlevou vypustí na kmen kávu filtrovanou svým tělem. Všichni však slyší druhé auto, které přijíždí temnou cestou.

Dacia zastaví u Škody Octavia a vystupují z ní další čtyři pánové.

Tomáš, řidič, mává na přivítanou.

Marek peláší za Tadeášem a než si Tadeáš stihne zapnout poklopec, leží na zemi a na sobě cítí tělo svého nejlepšího kámoše. Na nic nečekají a začnou se vášnivě líbat.

„Nechte si to na večer.“ Volá na kamrády Alex, který si zrovna přehodil přez rameno cestovní batoh a míří s úsměvem za Danem. „Ti mladí vědí jak se přivítat,“ prohlásí než svá ústa přitiskne k dlouholetému kamarádovi. Jazyky se na chvíli propletou a v ruku v ruce zamíří do chaty.

Poslední z našich přátel popadne batožinu a po zvolání „nechte toho vy buzeranti,“ uteče se smíchem do chaty, kde se už náchází většina našich hrdinů.

„Honzo, já tě žeru.“ Tadeáš obejme posledního z našich přátel, který zrovna dostal herdu do zad od Marka. „Nezádit kámo,“ prohlásí s úsměvem a už mizí do patra následován Tadeášem.

„Dlouho se neviděli, tak jim dáme prostor.“ Tomáš byl vždy zodpovědný a chápavý, proto ho měli všichni rádi. Co vám budu povídat. Rádi až na kůži.

Chata disponuje čtyřmi ložnicemi. Jednu již zabrali Marek s Tadeášem. Druhá patří Danovi a Alexovi. Třetí zabydleli Adam s Honzou. Poslední zbyla pro Tomáše s Martinem, kteří se s úsměvem vrhli do vybalování tolik nepotřebného oblečení. Vysvětlení je jednoduché. Na chatě se nachází wellness. Sauna, vířivka a odpočinková oáza. Kluci se navzájem znají a nestydí se před sebou. Je tedy pochopitelné, že šaty používají jen na procházku po přírodě.

„Pánové, sauna volá.“ Nahý Tomáš svolává své druhy k rituálu osvěže těla. Tradice trvající po tři léta a dvě zimy se musí dodržet.

„Jdeme do vířivky Tome, víš jak. Fakt dlouho jsme se neviděli.“ Culí se Marek a pohání Tadeáše do druhých sklepních dveří chaty,kterí míři do venkovní vířivky pod dřevěným přístřeškem. Úsměvy kamarádů postačili, aby za sebou zavřeli dveře.

„Roztomilé,“ usmívá se Dan. „Pojdte, je mi zima.“ Prohlásí a žene partu do dřevěné místnosti vytápěné elektrickými kamny, ze které se po chvíli začíná ozývat smích, zatímco se ve vířivce dvě mužská těla spojila při aktu milostném.

Cesta lesem k chatě je strmá a náročná, přesto se rozhodl ji vyjít, aby na sebe neupozornil už z dálky. Chce znát pravdu skrytou v hluboké beznaději emoční prázdnoty. Bolest, kterou cítí posiluje odhodlání k nepřestavitelnému. Jeho nitro je rozcupované na kusy. Po tom všem co zažil, prožil a vydržel, má už jen jednu jedinou jistotu. Luna mu ukázala cestu. Luna ho vede za cílem. Luna, která ve dne spí a v noci k němu promlouvá. Luna vyžaduje jeho přítomnost. Krok za krokem míří k nelítostnému cíli.

Praskot větví vyrušil Marka od spokojenosti z Tadeášovi ústní práce. Oči mířící na les, ve kterém je tma, nic nezahlédnou. „Jsme v lese, asi zvíře.“ Pomyslí si. Položí tedy ruku na hlavu kamaráda a dál se začne oddávat vášnivě pulzující předehře. Pocit bezpečí v něm zmizel. Zavrtí hlavou.

Koukal na něj a přesto ho neviděl. On však vidí je. Ruka na hlavě, která v pravidelných intervalech klesá a zase se zvedá, ho činí vzteklejším.

„Proč tu jsou? Nemají tu být. Má tu být ONA!“

Potichu jako pěna zamíří k vířivce. Má jen chvilku na tichou smrt. Tělo se chvěje vzrušením. Chce se zastavit, vždyť za nic nemůžou. Třeba si spletl datum nebo místo.

Luna se usmívá.

Zrychlené steny hlásí blížící se výbuch spermatu do mužských úst. Přiblíží se ještě blíž. Ve chvíli, kdy Marek začne plnit ústa Tadeášovi, mu přiloží drápy na krk a sekne rukou. Krev se vyvalí na spocený hrudník. Během chvíle je voda zbarvená do ruda.

Nemá čas.

Musí zabít i toho druhého.

Drápy silnější a ostřejší než ocel se zaboří do krku, ještě než Tadeáš stihne vydat hlásku.

Stojí nad těli s rukama na spáncích. „Neměli tu být.“ Opakuje si pořád dokola.

Dveře k vířívce se otevřou.

Honza se přišel přidat ke kamarádům. Netušil však, že jeho chtíč bude zadupán pod povrch země, při pohledu na to zvěrstvo.

Že křičel, si uvědomil, až když ho Martin obejmul a snažil se ho odtáhnout dovnitř.

Pryč od masakru, od těl, od jejich kamarádů.

„Musíme zavolat pomoc,“ slyší Tomáše, který hledá mobil. „Kde jsou telefony?“ Zařve.

Lidé a tyhle jejich udělátka. K čemu to je? Proč to mají? To jim vážně pomáha docílit smyslu života? Ne, jinak by je sem osud nezavedl. Mají tu být. Ona to tak chce, vylákala mě sem. Najdu si jí pak, teď mám ještě práci. Musí zemřít. Oni jsou kořist. Já jsem lovec. Ona je děvka. Ona mě donutila. Ona za to zaplatí.

Z hluboka se nadechne.

„Řekni Luno, proč tu jsem?“

Luna mlčí.

Podívá se k chatě. Malé stádo dobytka pobíhá nahoru a dolů, aniž by tušili kdo, respektive co je pozoruje.

„Je čas dokončit, co jsem začal.“ Prohlásí do ticha.

„Oblíkněte se.“ Nařídí Tomáš. „Musíme pryč!“ Nedokáže zadržovat slzy. Nechápe co se stalo. Jejich kamarádi. Muži, které miloval jsou mrtví. Otázky: „Kdo?“ „Proč?“ Musí stranou. Chce ostatní dostat do bezpečí.

„Všichni k autu!“ Volá Martin. „Tome, musíme jet.“ Stiskne mu ruku a zamíří ven.

Dan už otevírá dveře, když je hned zavře.

„Něco tam je!“ Vyděšený hlas přiměje ostatní vyhlédnou z oken vedle dveří.

Na cestě mezi auty a chatou stojí dva a půl metru vysoký, po celém těle chlupatý tvor.

„To je vlkodlak?“ Ptá se Alex.

„Musíme pryč!“ Zavelí Martin.

Zavití.

Vrčení.

Dýchání vlkodlaka je nyní slyšet u dveří.

Vlkodlak vtrhnul do chaty a během několika vteřin rozsekal Dana na kaši.

Martin, Tomáš Alex i Honza se zapotácí a spadnou na podlahu, odkud se snaží rychle zvednout.

Adam, neschopen pohybu pozoruje zvíře směřující k němu.

Chladné černé oči, sledující svou kořist, ho uvrhli do stavu podobného hypnoze.

První na nohou je Honza. Popadne Adama za ruku a snaží se ho odtáhnout pryč.

„Tak pojď, kurva!“ Ječí na kamaráda, který se nehne.

Alex se s hrůzou snaží došoupat po podlaze do rozražených dveří.

Martin s Tomášem se chtějí co nejrychleji dostat ke klukům, aby jim pomohli.

Zvuk přeražených vazů.

Agonický výkřik se vydral z Adamova a Honzova hrdla, když jim zvíře svíralo krky ve svých obrovkých tlapách.

Jedna vteřina.

Honzovo bezvládné tělo dopadá na podlahu vedle Adama, ketré se vysunulo jak hadrová panenka z vlokodlakova sevření.

Martin strhne Tomáše ke dveřím za Alexem a sám se vrhá na vlkodlaka.

Alex vybíhá z chaty.

Vlkodlak si Martina nevšímá. Vyběhne za Alexem. Je slyšet jen secvaknutí zubů.

Nastalo ticho.

Sleduje chatu, kde se zbylí dva kamarády k sobě přibližují. Tomáš se svalí do náruče Martina a pláče. Jeho slzy jsou skutečné. Martin na nic nečeká a snaží se je oba dostat do zadní části chaty. Chce se schovat a počkat do rána.

Hloupí lídé. Myslí si, že mi utečou. Krev mi stéká po bradě. Chci víc. Chci je zabít. Toužím po jejich krvi. Chci sledovat jak jim z těla uniká život.

„Luno, tady jsem.“ Hledíc na měsíc s výplázlím jazykem a zadýchaným tělem. Zavře oči. Zaposlouchá se do ticha. Své smysli nevnímá. Adrenalim mu proudí tělem. Už se nedá zastavit.

„Vlez tam!“ Tichý příkaz Tomáš uposlechne. Než mu dojde, kde jsou, je pozdě.

„Do prdele, mě nedošlo, že se nezamkneme!“ Nadává Martin na situaci, do které je dostal. Pomalu si začíná uvědomovat, že tahle chyba je bude stát život.

Těžké kroky jsou slyšet ozvěnou. Směr je jasný. Bestie míří do sauny.

Martinovi rty se přilepí k Tomášovi. Ten otevře pusu a nechá jazyk vklouznout do vnitř.

„Promiň.“ Vzlykne Martin. „Odpusť.“ Objímá muže, který mu do ucha zašeptá poslední slova.

„Miluju tě.“

Dveře saunu se pomalu otevírají dovnitř. Martin na nic nečeká a zatlačí je ven. Chce na sebe upoutat pozornost. Marná snaha o záchranu Tomáše.

Vlkodlak ho zastaví. Silné paže začnout trhat tělo.

Tomáš sleduje jak kusy milovaného muže dopadají na podlahu před jeho nohy. Postaví se a opře se o stěnu. Bestie vkročí dovnitř.

Tomáš hledí nestvůře do očí.

Najednou to ví.

Ví, že to ona mu to udělala. To ona z něj udělala vlkodlaka. Ona může za smrt jeho kamarádů. Nevěra, která na něj hledí z jeho očí.

Nahmatá pohrabáč s vědomím jediné šance na záchranu posledního života. Toho jeho.

Drápy se prodírají břichem.

Vlkodlak hledící na oblohu před chatou.

Kdo by čekal jak dopadne večer našich přátel. Nikdo netušil co se stane. Tomáš se mýlil. Nevěra ze mě vlkodlaka neudělala. Pravdu znám jen Já, Ona a Luna.

Luna, která osvětluje cestu, po které kráčí……..

SMRT